Den sedmý aneb totální krize; 14. květen; Windelsbach - Billingsbach

řečí čísel
najeté kilometry: 58,14
průměrná rychlost: 17,5 km/hod
maximální rychlost: 48,2 km/hod
čas na cestě: 4:03
počet pádů: 0
počet nadávek: nespočítaně

Tenhle článek není vhodný pro slabší povahy. Na druhou stranu se může využívat jako kurz negativního myšlení.
Vše začalo ráno. Paní ve slow food hotelu obešla dva ze tří stolů a optala se, zda něco nepotřebují. Až na můj. Asi maj to logo freundlich k cyklistům, jen když maj cyklisťáci kravatu a přijedou mercedesem. Pravda, příliš jsem sem nezapadala a možná i příliš jedla... Tak nic, já jedu.
Po jednom kilometru cesty mi vlítla do oka muška. To fakt musím jet v brýlích?
Pak přišel jediný světlý okamžik dne. Rothenburg ob der Tauber. Překrásné město. Někdy se sem jistě vrátím. Ve snaze najít info pro turisty, jsem vylezla na radniční věž. Musela zaplatit dvě eura (až úplně nahoře), abych si připoměla, že nesnáším výšky a ztratila dost sil. V informacích jsem dostala mapu a vyrazila. A teď přijde onen slibovaný kurz.

Co to je? To je snad vítr! Tohle je zuřivý vítr. Je lepší protivítr, když jedu z kopce nebo radši jet do kopce? No jistě. Nejhorší je protivítr při šlapání do kopce. Děkuju za připomenutí. A kde se tu kur-a vzaly kopce? Možná je horší boční vítr. Boční vítr při cestě do kopce. Au! moje koleno! Do pr-le skončí ty kopce někdy? Kde je kur-a značka? Ty vo-e ta logo panevropský cyklotrasy vede třema směrama. Tak kam do prkýnka mám asi tak jet?

Ne, nejhorší je protivítr kdekoliv. Dám si přestávku, sním krásnou sněhovou kouli obalenou v čokoládě (schneeball) z Rothenburgu. Jak jim to ve výloze slušelo... Typická místní pochoutka. A měli s čokoládou, mandličkama, obalený v moučkovým cukru nebo ve skořicovým... hmmm... to bude dobrota... Co to kruci je? To je vodporný, tvrdý, hnusný. Co to plácám? Vodporný má přece alespoň nějakou chuť, tohle je umělá hmota. Jak můžou zkazit něco, obalenýho v čokoládě? Co to po mně leze? To je snad... klíště! Do pr-le po mě leze klíště! Bůhví, kolik jich tady všude je a čím jsou nakažený.

Musím čůrat. Kde je kapesník? Poslední padl na utírání vylitý hopsinkový šťávy. Počůrám se! Kde je kur-a ten kapesník? Tady ne, tady ne, tady ne. Tady je! V tom lese jsou určitě další klíšťata! Můžu tady zahodit sněhovou kouli do lesa?

Kam sakra jet? No dobře, z kopce, tím mě neuchlácholíte, mě je jasný, že to půjde zase do kopce... Tohle vo-e neni kopec, to je sjezdovka - černá! Tohle ani nevyjdu. Bolí mě nohy i jen z chození. Kopec, kopec, kopec. Jé támhle v dálce je hrad. Kopec, kopec, kopec. Jak to myslí, že je odtud Bartenstein půl kilometru? Tady nechci být! Do pr-le kdo dělal tu zas-nou cestu? Jak je možný, že z Rothenburgu vedou do Langerburgu tři cyklostezky a my jedeme tou nejdelší? Zajížďka dvacet kilometrů, jen proto, abych viděla zavřenej hrad ve vesnici, kde chcíp pes? Kde neotevřou ani hospodu? Kam je to samej kopec?

A nemůžete už prosím vypnout ten zas-nej smrad hnoje? Tři čtyři dny dobře, to je bavorská romantika, ale už to začíná být trochu otravný. Proč je taková tma? Aha, to ty sluneční brýle. Ba ne, i bez nich...
Jééé mrak, na ten snad i dosáhnu. To jsem si mohla myslet. Nenechaj mě na něj ani sáhnout. Ale ždímat ho na mě, to jo.

"Dobrý den, je tu někde Gasthaus? Penzion? Hotel? ... Hospoda?" Nic. Co je to zas dop-le za vesnici. Prší a oni nemaj ani hospodu? V další vesnici? U hřbitova doleva? Tam že je hospoda? No ty vo-e.
Prší! Nejhorší je boční vítr s deštěm. Podmete to to kolo, nebo se udržím na silnici? Udržím, dnes se nepadá.

Hele! Gasthaus! Maj otevřeno. Ubytování! Ano. Jednolůžák ano, se snídaní, ano. Internet? Ne. Zum Trinken? Pivo, prosím. Přináší lahvový. To jsem si mohla myslet. Schnitzel ano. Snídani? Na devátou, žádný spěch, dnes se vyspím.
Hosté ze svatby? Budou spát tady? Přijdou v noci? Mohou dělat nepořádek?
Nahlas: to nevadí, vždyť je to jednou za život
V duchu: vykopejte mi už prosím hrob.

Tohle je Rothenburg

Takhle se tu spí. Gasthof zur Krone patří ještě k těm lepším...

A to modrožlutý logo pod všemi směry je panevropská trasa praha - paříž

a tady nakonec přirozená momentka z přípravy na cestu, focená samospouští :-)