středa 17. listopadu 2010

Pomalu, ale stále vpřed

Asi zahodím tachometr. Není schopen ukazovat věci, které jsou důležité a ukazuje věci, které už důležité nejsou.
Jako počet kilometrů. Ten byl důležitý, když jsem jezdila daleko do práce. To kilometříky přibývaly...
Teď se toto magické číslo ani nedá zveřejnit, protože by to bylo tak trochu ostudné. Cesta do práce na kole totiž jaksi nedosáhne ani dvojciferné hodnoty.
Domů však dorážím zhruba stejně zničená, jako dřív. Ono totiž převýšení, které jsem dříve překonávala na třinácti kilometrech překonávám teď na třech!
Naopak ta malá elektronická věcička ukazuje strašlivé hodnoty při měření času. A to jsem ještě nenašla odvahu přepnout na průměrnou rychlost v hodině takové jedné cesty domů...
Jen jediná věc mu může zachránit živobytí.
Že ho budu zapínat jen na cestu do práce.