Po návratu do Prahy vedla první cesta autem na squash. Cesta pražská, známá, často projížděná. A hele, kolona. Stojíme v ní. Najednou rána někde za náma.
"Týýý jo, tady je někde blízko nehoda," říkám si.
A v tu chvíli další rána. Do hlavy. A další. Zase do hlavy. To jak do našeho auta vlítlo auto za námi a mrštilo nás na auto před námi.
Tak se mi splnil další sen. Po cestě do Paříže na kole jsem se vydala na cestu do Motola houkavým autem. Cestu houkavým autem si přeju od svých pěti let!
Tomu říkám cílevědomost - příprava na Paříž už od útlého věku.....:)
OdpovědětVymazatDobré. Dobrý výkon. K.
OdpovědětVymazatDobrý večer Lucie, dovedu, možná nedovedu si představit, jaké úskalí a únava vás cestou provázely. Jako pro necyklistku(teď už asi cyklistku), která ježdění nemá v krvi musím před vámi smeknout, jak jste se s tím poprala. Je to hezké, když si člověk sám sobě něco dokáže. Gratuluji. Zuzana
OdpovědětVymazatLucie, děkuji za pěknou dobrodružnou četbu! Včera jsem přelouskala jedním dechem váš článek v magazínu Dnes a dneska jsem přečetla opět jedním dechem celou cestu zde. Gratuluji k překonání sama sebe a ještě k moc pěkné reportáži!
OdpovědětVymazatZdravím vás. Marně se pídím po kontaktu na vás, protože bych se rád optal na pár věcí kolem cesty. Mám totiž v plánu ji také jet. Můžete mi poslat nějaký kontakt na: marrier@seznam.cz? Děkuji a přeju hodně zdaru na dalších cestách.
OdpovědětVymazatAť to šlape! :-)
Ahoj Lucie,móóóc dobrý nápad.Máte moj obdiv a velký. M.
OdpovědětVymazatZdravím Suche,
OdpovědětVymazatnarazil jsem na tvůj článek v časopise Cykloturistika, poté jsem stejně tak přečetl celý tento blog a musím uznat, že mi padala a stále padá čelist údivem. Navíc vtipné komentáře opravdu pobavily. :-) Lidí, co jezdí více či méně pravidelně na kole a jezdí podobné cesty jsou sice dnes už mraky, ale takto vstát z cyklistického popela a zazářit, to se moc často nestává. Smekám před Tebou všechny klobouky, čepice a ručníky. Věřím, že jsi svou cestou motivovala spoustu lidí, kteří o něčem takovém třeba už dlouho snili. Zdravím a určitě nejen já se těším na zážitky z tvých dalších dlouhých cyklocest! Hodně zdaru!
Ahoj Lucie
OdpovědětVymazatNarazil jsem na tento blog zcela náhodou, když jsem něco hledal na internetu. Přečetl jsem si celý tvůj "cyklopříběh" a smekám. :)
Taky bych se rád zeptal na pár podrobností, ale nenašel jsem žádný kontakt. Když tak můj je silesiant@seznam.cz.
S kamarádem Honzou jsme podobně projeli celé Česko.
Tak hodně štěstí a ahoj Tomáš.