Jak jsem viděla lamu a hodila tlamu

Vlivem různých vnitrogeologických a vnitropolitických faktorů vyjíždím dřív. Jeden z nich je ten, že tvůrci mého kalendáře umístili fotku Eiffelovky na první květnový týden. To je přece důvod! Beru to jako znamení, že k 7. květnu ustanou boje v Libyi, elektrárna v Japonsku přestane chrlit radiaktivitu a svět se ponoří do nudné šedi, která mi umožní vybrat si pár týdnů loňské dovolené...
Tedy - zatím vlastně jen plánuju vyjet dřív.
Rozhodla jsem se tak v sobotu 26.3 a taky jsem si řekla, že by bylo dobré ujet do té doby tisíc kilometrů.
To není zas tolik... 42 dní...1000 kilometrů... cca 23km denně...
Jde o to zvyknout si na kolo, něco si na něm odsedět, odhalit chyby, přijít na nová zjištění...

Ve zkratce to vypadalo takhle:
neděle: viděla jsem lamu a hodila tlamu. Lamu vedl odhadem osmiletý chlapeček jen tak na procházku. Byla teprve tříměsíční a nejkrásnější na světě! Co asi uvidím cestou do Paříže...
Co jsem zjistila: že sjetý gumy jsou dobrý na asfaltu, ale v terénu selhávají. A taky, že pole bývají měkoučká a nenechávají na kolenou větší následky. A když spadnete pod kolo jinýho cyklisty, přejede vás.

pondělí: první půlhodinu v sedle mě nenapadala jiná než sprostá slova. Ku-va, ku-va, ku-va, ku-va. Nejedu nikam! Čí to byl nápad? Ku-va, ku-va, ku-va, to bolí!

úterý: pstroužek! Myslím, že před ním i po něm bylo nějaký kolo, ale nevybavuju si...

středa: bodrý domorodec v Kryštofových Hamrech vylézá před dům a dotazuje se na trasu. "Poradil bych jinou... takoví sportovci... zajeďte do Němec..."
Zajeli jsme. Na polovině cesty byl ještě sníh, v cestě každých sto metrů padlý strom. Z kola jsem spadla hned dvakrát, jednou do sněhu, jednou v kopci, v němž se kolo vzpínalo jak kůň. Zbytek jsme tlačili.
Domorodec se musí smát ještě teď.

Uběhlo šest dní... ujela jsem odhadem 120 kilometrů.. byl v tom víkend a tři dny volna k tomu...
Nějak mi ty počty nevychází...
Naučila jsem se skvělou výmluvu: sice málo kilometrů, ale ten náročný terén...! A taky: začátek musí býv pozvolný, přece...

Nicméně plán na víkend zní: asfalt, rovina, dohnat ztracené kilometry