V Paříži se bojuje!

Dnes jsem byla dotázána, zda padla Paříž.
Paříž? Ono se v Paříži bojuje?
Střídavě padá a zvedá se lecjaké město v Libyi a to tempem, které se ani nedá sledovat. Ale Francie?
Trvalo to asi minutu, než jsem pochopila, že kamarád ztracený kdesi v Peru má na mysli mou cestu do Francie.

"Ne, nepadla." odpovídám mu, zatímco mi bederní páteř hřeje (dnes už snad popáté ohřátý) gelový obklad, který má pomoci mým zádům vzpamatovat se z nedělního dvouhodinového squashe. Sport jako takový v pořádku, ale vzít si na klimatizovaný kurt krátké triko je poněkud hovězí nápad. Bolestivá páteř se projevuje už třetí den migrénou. Myšlenky k mému mozku dorážejí se zpožděním několika minut až hodin. To v závislosti na jejich složitosti. Alespoň že ta Paříž je v bezpečí...

"Koukni na můj blog, trénuju!" Píšu mu hrdě. "Dnes sice nejdu plavat, jak jsem plánovala, ale příští aktivita připadá na neděli. Kolo. Bude totiž hezky. Záda-nezáda."

A teď znovu nahřát obklad.