Pár rad těm, co sjeli ze silnice

Byla statečná. I když jste při pohledu do její tváře jste mohli vidět, že něco není v pořádku. Otevřela ústa a pak udiveně řekla: dobrý den...
Zdravila černými tečkami poďobanou osobu, která za sebou nechávala bahnitý otisk pokaždé, když se bota dotkla země. K pultu to bylo přes celou benzínku. 
"Dobrý den, já bych potřebovala jen rozměnit... na vapku... funguje vám?"
Osoba si nadzvedla bundu a zalovila v zadní kapse trika. Pohybem odpadlo pár bahenních kuliček.
Na pultu přistála zmuckaná mokrá dvoustovka.  Další kuličky odpadly při pokusu o úklid zbytku peněz zpět do kapsy.
Žena ani nehlesla. Ještě jednou se smutně podívala na podlahu, kterou bude muset mýt a vytáhla drobné.
Když mi organizátor Loudání psal, že "tohle není Paříž" tušila jsem, že tu pár rozdílů bude. Jako že se pojede víc do kopce, víc mezi stromy, víc v bahně. Zapomněl ale dodat alespoň pár praktických rad. Jako třeba, že:

po projížďce se svléká ve vaně, bahno pak není všude.
pokud druhý den razíte znovu, nechá se uschnout na topení a obléká se na balkoně.
pokud ne, oblečení nechte ve vaně a bahno smyjte sprchou, jinak se vám bude jemný píseček objevovat v pračce dalších pár praní.
pokud z vás kus bahna odpadne na bílý koberec, snažte se ho nerozšlápnout.
pokud máte takový koníček a partner ho nesdílí, noste domů denně dárky jako odškodné za bordel, který doma vytváříte.
pokud váš partner koníček sdílí, zvykněte si na to, že dokud nepřestane pršet, budete žít ve třech. Vy, on a drobné, jemné bahínko.

PS: nové pláště se osvědčily