Když vám lékař řekne, že nemáte na prášky pít alkohol, někdy to prostě znamená, že nemáte pít alkohol. Znám člověka, který, když se na své prášky napil, nabyl dojmu, že je raketa. ("To vůbec není vtipný, když pořád letíte a nemůžete přistát!")
I já se napila. V sobotu večer. A pak mi bušilo srdce, tep bůhvíkde.
Nedělní cyklovýlet na Ameriku jsem pak v 01:15 s pomocí SMS odsunula o hodinu. V 06:20, ještě stále neschopná usnout, pak zcela zrušila.
Druhý den jsem se snažila dohnat nedohnatelný spánek a psychicky se připravovala na cestu domů z místa přenocování. Dvanáct kilometrů dlouhou cestu, tedy běžnou cestu z práce. Musela jsem si udělat přestávku (po šesti! kilometrech). Zdolání posledního kopce, který jsem opravdu, ale opravdu chtěla vyjít, jsem si dala jako otázku cti. Tachometr ukazoval deset, pak devět, osm, sedm. Proboha! Za chvíli to kolo začne couvat!
Nakonec jsem to vyjela, dojela domů, padla do vany a pak za vlast.
Tak nevím, jestli je lepší být raketa, co nemůže zastavit nebo idiot, co se nemůže rozjet.
Promarněné kilometry jsem doháněla v pondělí a přinutila tak tachometr alespoň se přehoupnout přes pět stovek.
Žádné komentáře:
Okomentovat