O víkendu pršelo, nevyzkoušela jsem si nic. Naopak jsem si řekla, že komu je těžko na cvičišti... však víte. Kolo ještě prostě chvíli vydrží. I když existují drobné signály, že by to přece jen novější model chtělo...
Dnes ráno jsem namontovala přední kolo a vyrazila. Tachometr nefungoval, neb jsem dala kolo obráceně. Pak jsem na potkala Boha. Kaštanové vlasy, tělo Brada Pitta a celou dobu, co mě míjel, na mě cinkal. Když cinkal i když už byl 100 metrů za mnou, pochopila jsem, že to zvoní mé kolo. Jakýsi kroužek se uvolnil ze šlapky. Netuším, k čemu tam je. Ale hlavní věc je, že šel dát zpět. Při opravě jsem zjistila, že důvod, proč mi to před dvěma kilometry na přechodu pro chodce špatně brzdilo je, že jsem při instalaci kola nezapojila přední brzdu.
Přesto to vypadá, že bych mohla v cykloprodejně rovnou bydlet. Začalo to servisem kola, pak koupí cyklošortek a dalším servisem po pádu, kterým se prý kolo tak "trochu rozbilo". Rukavice i ponožky jsem ve výbavě měla z vánočích dárků od těch, kteří mě podezírali z cyklistiky už dříve. Po servisech to chtělo svítilnu. Po ní opět servis (blázní tachometr). Pak brašnu pod sedlo na klíč a klíče. A nakonec teplé návleky k mým cyklošortkám, o nichž se kolegyně vyjádřila asi takto: "Suche, co tu chodíš ve spodním prádle?" Ale myslela to samozřejmě s láskou. :-) Stále odolávám opravdovým botám a triku na kolo. Hádám tak do měsíce budou doma...
Žádné komentáře:
Okomentovat