V sobotu jsem si cestou z Prahy na Karlštejn (73 km!) dala předsevzetí. Až ujedu tisíc kilometrů, koupím si nové kolo. To mé nazývají zlí jazykové lešením (jako že je z lešenářských trubek), železným šrotem nebo laskavě dědečkem. Pro začátek jsem z něj sundala nosič, aby vypadal alespoň trochu sportovně. Děda jeden. Kdo může za to, že se nenarodil s odpruženou vidlicí?
Zatímco se dodnes stav tachometru nezměnil ani o metr, už jsem si kolo vyhlídla. Není snad lepší těch zbývajících 650 kiláků dát už na novým a lehkým kole? O víkendu si ho vyzkouším a až pak se optám na cenu. Případným sponzorům ráda zašlu číslo konta... :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat