Zabaleno, odjezd.
Včera proběhla poslední projížďka. Byla na Petřín, místo dnešního odjezdu. Původně jsem chtěla jet z Hradu, ale byla jsem upozorněna, že od malé Eiffelovky k velké je to stylovější...
Nikomu tohle místo nedoporučuju. Je tam milion lidí, kvetoucí stromy tam podnikají křížové výpravy na alergiky, u zbytku populace se dostavuje obykle jen nutkání ke zvracení.
Pak proběhla poslední margarita... a pak ještě jedna.
Večeře v libanonský a procházka noční Prahou. Ach ach, proč já vlastně jedu do Paříže, když to starý město je tak hezký...
Nicméně jedu. A chtěla bych poděkovat za půjčení kol, počítače, nářadí, telefonu s GPS.
Nyní jsou nejdůležitější kola. Pro údržbu blogu a napájení MP3 pak počítač. A pak také nářadí. Nicméně se podezírám, že nejvíc z té techniky využiju GPS. Mám totiž tušení, že když se ztratím, a budu si z MP3 pouštět písničku Ztracená bloudím (kterou mi tam jistý vtipálek nahrál), moc to nepomůže.
Když jsem se před rokem vrátila z cesty Praha - Paříž, odložila jsem kolo do obýváku. Letos jsem ho vytáhla. Na Nový rok. A protože jak na Nový rok... V červnu vyrážím na možná nejextremnější závod Česka. Z utajeného místa na stadion do Slaného, cca 600-1000 kilometrů. Převýšení dosáhlo loni více než 16 km. Jako vyjet dva Everesty. "Tohle není cesta do Paříže," napsal mi pořadatel. Téměř žádný asfalt, jede se ve dne v noci, nonstop. Ale také slíbil, že kdo přežije, zažije pocit letícího orla.
Držím palce, nebourej, nepřejížděj germány a fratíky, pozdravuj Ajfelofku a kdyby něco, volej o pomoc a jsem tam v cuku letu. Batman
OdpovědětVymazatHodně štěstí. Jsem zvědav, kam až dojedeš.
OdpovědětVymazatSégra,dávej na sebe pozor a nedrbej cizí hafany,pamatuj, že máš Elíska a mě.Sárinka
OdpovědětVymazat